Čím víc se v tom člověk babrá, tím je to horší... Na všechny chmury a smutky je nejlepší práce, která člověka těší... Je dobré si o tom něco přečíst, ale nezabývat se tím příliš... Děkovat Bohu (přírodě) za každé dobré ráno, a že ho zrovna nic nebolí... A vyhýbat se špatným a zlým lidem... A udělat si nějakou radost každičký den.

(Třeba že se mi povedl akvarel (já maluji), anebo třeba že se mi povedly koláče). Umět se radovat i z malých věcí, a radost udělat i těm, které máme rádi, je lék na každou bolístku. A nepolykat pilulky - kromě těch na korekci hypertenze, ty se samozřejmě musí...

Bez pilulí dneska ani ránu .To by tak hrálo, že jsme snad zdraví. Co věděly naše babky o cholesterolu? Nic.Nebo o depresi? Taky nic. A co takhle hypertenze? Totéž - ještě tak hypermangán.

Tak si daly (aspoň ta moje) štamprli kmínky nebo něčeho podobného a bylo vymalováno. Když na ni sedly chmury, dala si dvě nebo brblala na dědu.

Nojo no, ale oni neměli takovou informační dálnici, která nás zahlcuje, každý den neřešili politiku, šikanu, atd...Byl to jiný svět...

No vidíte, milá Naďo, (touto cestou Vás srdečně zdravím), já jsem hned po prvník zadání našel v google toto:

https://www.celostnimedicina.cz/serotonin-osm-prirozenych-zpusobu-jak-posilit-jeho-produkci-a-tim-i-dobrou-naladu.htm

Někdy mi připadá, že všichni ti psychologové plácají nesmysly a hlavně zveličují věci jen proto, aby si obhájili svoji profesi.

Sledoval jsem teď trochu proti své vůli) dva díly Máte slovo - o právu "bezmužných" žen na dítě a o čínské medicíně - a kdo tam nejvíc názorovou nepřístupností, demagogií a nepružností škodil byli právě oni kovaní odborníci. "Diskuse" s nimi byla jak s házením hrachu na zeď.

Nevím, jestli jsem už geront, to snad zatím ne. A deprese? Každý jsme jiný. Každý je někdy skleslý. Ať po námaze, po neúspěchu, při nějaké tragické události a podobně.

Ale každý by měl přestat se neustále sledovat a také neustále bědovat. To je záhuba.

Tak něco na tom je, ale když je člověk sám, více se sleduje a taky bývá více smutný...