O smrti, o mé smrti
Poprvé jsem zaznamenala smrt, když zemřela naše kamarádka z vedlejšího domu ve věku pěti let. V té době, když jsem byla přibližně ve stejném věku jsem tomu ještě nerozumněla. Sousedky na ulici, které obvykle semlely kde co a kdo s kým, plakaly a jejich řeč se nesla v duchu jaký ta Evička byla krásný andělíček, ach bože, pan bůh ji miloval, tak si ji k sobě vzal... tak tomu už jsem nerozumněla vůbec..
V tomtéž období jsem při prázdninových návštěvách v rodném městě ráda chodila se svým dědečkem na pohřby, protože tam na nich hrál v kapele na buben. Strašně mě bavilo ten buben pomáhat před a po skončení dědečkovi nosit domů. Někdy se to sešlo na vesnici, kde byl nebožtík vystaven v rakvi na dvorku, nebo byl vynášen z domu. Brala jsem to velmi neúčastně, protože jsem ty lidi neznala a převážně se jednalo o staré lidi.
Bylo to pro mě přirozené a já v té době vůbec neuvažovala, že by mohl zemřít někdo z mých blízkých, natož já sama.
Až když mi zemřela moje milovaná babička, která mi byla více než matka, zkrušil mě žal nad její smrtí na mnoho let i když s jinou intenzitou. Tehdy to byla velká chyba, že mě na pohřeb nevzali...
Smrt blízkých mě samozřejmě provázela po celý můj život, at to byla smrt nečekaná či očekávaná, každá byla jiná, jinak prožitá, zanechala svoji stopu a ovlivnila můj život každá jinak.
Jsem ted na řadě, jsem ve věku, kdy už musím brát smrt jako realitu, nemůžu tu zůstat napořád.
Jak ji přijmout?
Sama se sebou se vyrovnat, ohlédnout se za tím, co jsem zde nechala, zda ta moje cesta životem za to stála a pokorně odejít. A to si myslím, že se mi podaří, mám čisté svědomí, radost nad svými dětmi, jejich rodinami, vnučkami, přáteli.To, že mě zradili někteří moji nejbližší, nad tím jsem se již dávno povznesla, oni to budou, kteří s tím budou umírat, já ne, já jsem úmyslně nikomu neublížila ani ho nezradila.
No, tak ted to vypadá jako těžké onemocnění samochválou, ale já to tak opravdu cítím a proto půjdu ze světa smířená.
Jen o jedno prosím, prosím svoji smrt, aby byla ke mně milosrdná, aby mě vzala do hádu třeba i za pomoci eutanazie, když nebude vyhnutí. Mám své drahé opravdu ráda a nechci aby trpěli tím, že bych třeba trpěla já.
Milá smrti, ještě se mnou počkej, potřebuju toho ještě hodně udělat a zažít.
Naďa Dubcová
Nepamatuji se.. pamatuju...
Tak pamatuji toho už dost, ušla jsem dlouhý kus cesty, takže občas nostalgičím hlavně v tom zatracepeným listopadu...
Naďa Dubcová
Prej jako křísit dinosaura
Jedna paní povídala, jak vypadá dnešní tradiční rodina, že je to krindanáčky přežitek, taková tradiční rodina, že umírá, a že je vlastně těsně před smrtí, takže křísit ji je jako křísit dinosaura. Co já na to?
Naďa Dubcová
Jen na skok
Tak já už jdu, řekne téměř po hodině návštěva, která přišla původně na skok, protože, dle jejího tvrzení má doma téměř zkynuté těsto, ale zaběhnout musela, protože ta novina, co vám přinesla, nesnesla odkladu.
Naďa Dubcová
Byl Karel Gott náš nejlepší zpěvák? Jestli ne, tak kdo tedy?
Tato otázka proběhla v jedné diskusi pod jedním z mnoha článků psaných o Karlu Gottovi. A nejen tam, i v blogách se dala vypozorovat v modifikovaném pojetí. Co já na to?
Naďa Dubcová
Proč jsem v jedné diskusi tak vyjela
Už je to tak, nechala jsem se unést a nechala jsem hněvem cloumat svůj majestát. (Děkuji Pekařův císař). Nebylo to moc hezké, ale co už, někdy je potřeba dát průchod svým emocím a pak to někdo odnese.
Naďa Dubcová
Libuško ty to vidíš II
Všude zuří válka o klima a nikoho nezajímá, že pod Vyšehradem umírá nádraží.Tedy to co z nádraží zůstalo. Je to méně důležité než kecy o klima?
Naďa Dubcová
Vítejte v Hyde parku
Kdysi, když se u nas doma chtělo komusi naznačit, že moc žvandá, řeklo se, nojo, schází ti už jen bednička pod nohama.
Naďa Dubcová
Jděte prudit jinam
Na tomto blogu jsou jsou jen dva druhy blogerů a komentujících, tedy pokud se to bere z hlediska reakcí na texty a podle vlastního náhledu blogerů samých.
Naďa Dubcová
Patová situace na vládě bude vyřešena! Víme první!
Je to velmi jednoduché, bude to zápas století, ne-li tisíciletí... Světová média si již teď zajišťují akreditace.
Naďa Dubcová
Psychiatr do každé rodiny?
Vyslechla jsem přednášku o vlivu pohybu hladiny serotoninu na lidskou psychiku. Hladina stoupá a klesá podle nějaké chemie v těle a mají na její pohyb vliv vjemy, které působí na člověka, tedy emoce, prožitky.
Naďa Dubcová
Jeden veselý pán a co mám v obýváku
Psaní o mně versus lidi a o skoro gendrově vyváženém zařízení obýváku, s použitím oslího můstku a to já ráda.
Naďa Dubcová
Domov duchodců, ve kterém bych chtěla bydlet
Domovy důchodců mají všelijaké pověsti, tento domov vedou dva muži, kteří mají ty geronty rádi. Umí to s nimi...
Naďa Dubcová
Dobrý den pane Nový, dobrý den pane Nový, zdravím manžele Nových
Píše se rok 2025, už tady nejspíš nebudu, nebo budu kamaradit s pani Demencí, ale představit si to můžu, no né?
Naďa Dubcová
Kdy je nejlépe z diskusí na blogu okamžitě prchat
Mnohdy je diskuse na blogu výživnější, než obsah článku, takže se stává, že v průběhu diskuse se úplně změní téma. Kdy prchat...
Naďa Dubcová
Ještě k panu Kulínskému
Jeho kauza se začala ohřívat v momentě, kdy opustil tento svět. Začal s tim Blesk a myslím, že stale pokračuje, ani nevim. Ten člověk se provinil, dostal trest, ktery si odpykal
Naďa Dubcová
Tři muži ve člunu, aneb Zákopová válka
Patová situace trvá již dlouhou dobu a nikdo neví kdy jí bude konec. Někde jsem četla, žepolitika je o dohodě, kompromisu. Co když ale není možná?
Naďa Dubcová
Můj rozum přestal pracovat po přečtení článku na Novinkách
Kauza H system se vleče už asi 10 let, byť jí byl udělen generální pardon, nebo-li amnestie. Jeden žasne, někdo někomu něco ukradne, zpronevěří a okradeným zbydou oči pro pláč, tak akorát. Nejsem soudce, ani advokát, ale
Naďa Dubcová
Vy, vy muži...
Jednoho dne, ať chcete nebo nechcete, stane se z vás vdova. To už máte ale stara kolena, na ktere se vám nechce klekat a modlit se, kór když je člověk ateista.
Naďa Dubcová
Pan Ladislav Vinš už nic nenafotí...
Odešel včera v noci v nemocnici v Prachaticích, v 82 letech. Jsem ráda, že jsem se s ním mohla rozloučit...,
Naďa Dubcová
Jak se máte, lidičky, víte že je jaro?
Politiky dosti, přímo celá přehlšel, takže tochu pitomosti, aby humor vydržel, k tomu trochu poetiky pro ty naše romantiky.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1189x
A pátá knížka "Láska v bačkorách" mi vyšla v nakladatelství "JaS"