Nepříčetní útočí

Všimla jsem si, že v poslední době soudy odkládají zločiny z důvodu nepříčetnosti pachatelů. Naposledy u pána, co zničil přes dvacet aut jen tak, protože byl nepříčetný (duševně nemocný). 

Shazoval polena z mostu na dálnici a považte, dokonce  z několika míst. 

Nevím, jak to budou řešit pojišťovny, nebudou-li mít postižení řidiči těch aut rovnou smůlu, že jim prostě škodu nebude mít kdo nahradit. Tady v tom případě šlo sice jen o plechy, ale jen náhodou, protože zde i v tomto případě šlo sakra o život. Dnes jsem si přečetla, že žák dal pěstí učiteli, učitel "kupodivu"  omdlel a byl odvezen do nemocnice. Že by nepříčetný žák? Je člověk, který dá pěstí kantorovi příčetný? Matky, co usmrcují své narozené i starší děti, taťkové, co své i cizí děti znásilňují, dospělí, co trýzní své staré rodiče, jsou příčetní? 

Určitě někdo namítne, že to bylo vždycky, ale jen jsme o tom neměli zpráv, neb nebylo takové mediální propojení. Já nevím, ale opravdu se mi zdá, že stoupá počet zločinů provedených nemocnými lidmi. Jak se chránit? Na těch lidech nic není vidět, jdete, proti vám jde člověk, zdá se vám divný a vy nevíte, praští mě, vyndá kudličku, nebo mě rovnou zastřelí? Mám mít permanentně v ruce pepřák? Stříknout mu do očí jen proto, že náhle vnořil ruku do kapsy pro kapesník, aby si utřel nudli? No pak bych určitě byla adeptem pro Chocholouška, schizofrenie jak vyšitá. Takže nepříčetnost by se mohla podle této mé teorie šířit rovnoměrně, řetězovou reakcí.

Už vidím některé blogy, pod nimiž se bude tvrdě diskutovat o tom, že nárůst duševně nemocných je proto, že jejich matky zvolily nesprávnou metodu porodu, že nerodily (rodily) doma (v nemocnici), ve vodě, (na bobku, na zádech, apod.).  Jiní budou dávat vinu emancipovaným ženským, nebo že pánové jsou změkčilí, protože nechodí na vojnu, inu každý kdo umí kliknout na správné písmeno na klávesnici to určitě zhodnotí, protože tomu rozumí, kdežto ten druhý, co s ním nesouhlasí je trouba.

Já se ptám,  když už je někdo duševně nemocný a mezi zdravými lidmi se pohybující člověk, dá se nějak zařídit, aby braní léků nebylo ponecháno na ochotě a vůli těch nemocných? Je skutečné možné spolehlivě určit, že jinak svobodně chodící, byť duševně nemocný člověk byl v době spáchání trestného činu, právě v té chvíli, nepříčetný? Nedá se určitý povahový rys, pod jehož vlivem byl spáchán trestný čin, zakrýt duševní nemocí? Momentálním zkratem?  

Teď myslím na tu ženu v Uherském Brodě, a opak, kdy duševně nemocná žena byla popravena, Olgu Hepnarovou