Sobota 22. ledna 2022, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 22. ledna 2022 Slavomír

Jen na skok

23. 10. 2019 12:31:54
Tak já už jdu, řekne téměř po hodině návštěva, která přišla původně na skok, protože, dle jejího tvrzení má doma téměř zkynuté těsto, ale zaběhnout musela, protože ta novina, co vám přinesla, nesnesla odkladu.

Vyjevení noviny zabralo asi tak 5 minut čistého času, hrubého asi 10 minut. Hrubý čas se skládá z pozdravení, zdůvodňování, proč se návštěva přiřítila neohlášená, a že to bude opravdu jen na ten pověstný skok.

Je jasné, že nejsem tak zpozdilá, abych nevěděla, že skok bude ve skutečnosti běh na delší trať, ale co se dá dělat, odložím klávesnici nebo něco jiného co mám právě v ruce a s čím pracuji, jako třeba smeták, vysavač či hrnec a zvu k posazení. Nenene, opravdu jen na skok a tak stojím hodinu, bolí mě nejen nohy, ale i záda, nenápadně se opřu o nejbližší podporu, protože i na opakované pozvání k sezení se ozývá pořekadlo o tom skoku.

Když už řekne návštěva tu toužebně očekávanou větu, tak já už musím jít, těším se, že bude všemu utrpení konec. Ale ouha, návštěva si vzpomene na další plk, o který mě nemůže připravit a pokračuje v líčení čehosi, co už téměř nevnímám, protože se ji snažím hypnotizovat, abych ji dostala alespoň ke dveřím. Po chvíli zazní, že už teda jde a stále se nehýbá, ještě mi musí sdělit, že jejich Vanda jede do Ameriky a Žanda do Francie na hory, že je všechno drahý, jo to dřív byl chleba za pět korun a drrr..... Já mám vždycky neodolatelnou chuť takovou návštěvu postrčit ke dveřím, ale místo toho mám na tváří křečovitý úsměv a pot mi teče po zádech. Konečně návštěva opravdu jde a já se zhroutím na nejbližší sedadlo.

Jedna naše sestřenice měla tchána, který něčemu takovému uměl udělat rázný konec. Když návštěva řekla, že přišla na skok nebo jen na chvíli, či jen tak, požádal o časové upřesnění. Když řekla, že na deset minut, tak natáhl budíka na 10 minut, když na půl hodiny, tak na půl hodiny, atd.. Po zazvonění budíku řekl: “Konec návštěvy” a návštěvu vypakoval slušně, leč nekompromisně. A měl s tím docela i úspěch. Po městě se povídalo, jak je ten pan Iksypsilon veselá kopa.

Tak na to já bych neměla odvahu a proto zaslouženě trpím.

Autor: Naďa Dubcová | středa 23.10.2019 12:31 | karma článku: 18.28 | přečteno: 646x

Další články blogera

Naďa Dubcová

Nepamatuji se.. pamatuju...

Tak pamatuji toho už dost, ušla jsem dlouhý kus cesty, takže občas nostalgičím hlavně v tom zatracepeným listopadu...

10.11.2019 v 19:47 | Karma článku: 23.75 | Přečteno: 427 | Diskuse

Naďa Dubcová

O smrti, o mé smrti

Nebudu citovat klasiky, kteří jsou tištěny na parte zemřelých, ve kterých se o smrti rozumuje, budu psát o smrti, jak to s ní mám já. Je to ted příznačné téma, je po dušičkách a ve sněmovně je zákon o eutanazii. Takže...

3.11.2019 v 10:10 | Karma článku: 20.29 | Přečteno: 501 | Diskuse

Naďa Dubcová

Prej jako křísit dinosaura

Jedna paní povídala, jak vypadá dnešní tradiční rodina, že je to krindanáčky přežitek, taková tradiční rodina, že umírá, a že je vlastně těsně před smrtí, takže křísit ji je jako křísit dinosaura. Co já na to?

1.11.2019 v 9:58 | Karma článku: 25.05 | Přečteno: 594 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Drsňák a těhule

Co pamatuju, tak dvounožec záchranář, u kterýho bydlíme s jezevčíkem Ferdou, bejval vždycky pěkně tvrdej chlap, kterej si dokázal poradit s každým problémem. Ale co jeho samička začala bejt březí, tak se úplně změnil.

22.1.2022 v 18:18 | Karma článku: 13.84 | Přečteno: 188 | Diskuse

Stanislav Lelek

Bude třetí světová?

V poslední době se v souvislosti s napětím na rusko – ukrajinských hranicích skloňuje slovo „válka.“ Nepředstavujte si nějaké místní šťouchance, jakých je ve světě bezpočet.

22.1.2022 v 11:59 | Karma článku: 31.71 | Přečteno: 682 | Diskuse

Martin Irein

Bábovka, kuskus a jiné nehody

„No to je dost,“ konstatovala Monika, když jsme se konečně po delší době potkali. „Letos jsme se ještě neviděli a není tolik lidí, co mě umí vyslechnout.“

22.1.2022 v 11:08 | Karma článku: 12.59 | Přečteno: 199 | Diskuse

Horst Anton Haslbauer

Tatra, Harry a Evička

Naskočil rok 1968 a v sokolovském autoservisu pojednou u mě stál rozšklebený Harry. Vezl sem stavební materiál se stojedenáctkou tatrou a využil příležitost mě po dlouhé době zase vidět. Prý přechází z Vojenských staveb do

22.1.2022 v 8:11 | Karma článku: 18.92 | Přečteno: 295 | Diskuse

Eva Sádecká

Noc probuzení

V zemi splněných přání žil jeden král. Měl všechno, po čem král jen touží, však někdy smutný usínal. Zámek jako z pohádky, krásné ženy, brokáty. Přesto něco schází dál.

21.1.2022 v 17:14 | Karma článku: 7.15 | Přečteno: 88 | Diskuse
Počet článků 119 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1169

Ve vydavatelství Akcent mi vyšly 4 knížky: "Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše", "Nepravidelný deník české rentiérky", "Jsem tu na kus řeči" a nejnovější "Hana Podolská ve víru dějin'

A pátá knížka "Láska v bačkorách" mi vyšla v nakladatelství "JaS"

 

 

 

https://nada111.wordpress.com/

akeyo akeyo@seznam akeyo.cz

Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci Map

Najdete na iDNES.cz