Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nekopejte do babiček

3. 11. 2017 11:37:51
Babička je specifický pojem, tedy specifická osoba. V jedné osobě zahrnuje mladé děvče, maminku, pak děvče nemladé a nakonec je babičkou, potažmo prababičkou, což je babička na druhou.

Každá z těch úloh co na světě má je specifická, ale ta babičkovská je snad nejvíc.

Babička nevychovává, babička je vrba, naslouchající problémům svých dětí a vnoučat, za každou cenu neprotlačuje své návrhy řešení těch problémů, naslouchá a raduje se z úspěchu svých dětí i vnoučat, je trpělivá, nenápadně vede vnoučata k lásce k umění, a lidem, aniž by vnoučata zpozorovala, že jsou obohacována i bez tučného bankovního konta. Babička je takový medvěd, ke kterému se vnoučata přimknou a cítí se v bezpečí. Babička je plná lásky ke svým vnoučatům, až přes ní přepadává a tu se objevuje i to, že se ráda vychloubá. Inu i babičky mají nějaké ty mouchy.

Jakmile má některé z jejich vnoučat nějaký úspěch, ať to jsou samé jedničky, nebo roztomilé žvatlání při přednášení básničky, a hlavně později, kdy se jejich vnouče někde ukáže s úspěchy, či něco dokáže, nadme se tato osoba pýchou, jako by to byla její práce, její zásluha a hlásá to po světě. Inu, dříve to bylo ve městech jen pár ulic se sousedy, na malém městě či vesnici, kde se to dozvěděli všichni. Dnes v době internetu se sláva šíří všemi směry, jak tlak v kapalinách a plynech.

Babča na své zdi na Facebooku zdokumentuje událost, dodá fota a pak už se těší na obdiv svých přátel, či náhodných návštěvníků, když je její zeď veřejně přístupná. Pokud má vlídné a chápající přátele, tito se rádi s její radostí podělí, ale běda, když se dostaví závistivci, kteří mají nejraději cizí neštěstí, a to je vždy potěší, pak radost, která je nepotěší zdvihne stavidla jejich kanalizačních sítí a jedou, do babičky kopou.

Babička má na výběr. Buď si radost zkazit nenechá, ignoruje je, raduje se a zpívá, nebo propláče večer, jak jsou lidi zlí a snaží se se sprosťákem a závistivcem dokonce konverzovat, což je ještě horší, protože to právě ten nájezdník chtěl, aby se druhý trápil, či vztekal...

Jo, ještě jsem vám neřekla, že moje krásná vnučka, modelka se včera zúčastnila show v Salzburgu, kterou pořádal světový kadeřník Mario Krankl...

Ano, taky mám nějaké mouchy, jako třeba to chlubení :-)

Jo a ještě mám dvě skvělé vnučky, i z nich mám velkou radost, ale to až příště!

Autor: Naďa Dubcová | pátek 3.11.2017 11:37 | karma článku: 19.83 | přečteno: 784x


Další články blogera

Naďa Dubcová

Vy, vy muži...

Jednoho dne, ať chcete nebo nechcete, stane se z vás vdova. To už máte ale stara kolena, na ktere se vám nechce klekat a modlit se, kór když je člověk ateista.

7.6.2018 v 10:37 | Karma článku: 24.73 | Přečteno: 1126 | Diskuse

Naďa Dubcová

Pan Ladislav Vinš už nic nenafotí...

Odešel včera v noci v nemocnici v Prachaticích, v 82 letech. Jsem ráda, že jsem se s ním mohla rozloučit...,

11.5.2018 v 14:17 | Karma článku: 34.13 | Přečteno: 1315 | Diskuse

Naďa Dubcová

Jak se máte, lidičky, víte že je jaro?

Politiky dosti, přímo celá přehlšel, takže tochu pitomosti, aby humor vydržel, k tomu trochu poetiky pro ty naše romantiky.

10.4.2018 v 13:13 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 283 | Diskuse

Naďa Dubcová

Proč jen školka? Proč ne třeba domov důchodců?

Povinnost odkládat děti do školky se nedá jinak nazvat, než odkládat. Tím myslím ty předškolní. Pro ty dvouleté je prý povinnost vytvářet pro ně místa. Proč se tedy stát nepostará i o jiné vrstvy obyvatel, když jen on to umí?

14.2.2018 v 10:42 | Karma článku: 29.46 | Přečteno: 1020 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Hans Zimmer – Chevaliers de Sangréal

Hans Florian Zimmer je německý autor filmové hudby, oceněný Oscarem, cenou Grammy a dvěma Zlatými Glóby.

21.7.2018 v 9:52 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 112 |

Karel Sýkora

Další z židovských vtipů

Židovský humor je druh humoru, který je zakořeněný v tradici judaismu a datuje se již od dob Tóry a Midraše.

20.7.2018 v 19:00 | Karma článku: 27.05 | Přečteno: 1017 |

Richard Mandelík

Pražské jaro díl prvý- orchestrální

Napadlo mě nejjednodušší dělení na orchestrální a komorní produkce. A slibuji, že příští rok vydám eseje do týdne po festivalu.

20.7.2018 v 11:00 | Karma článku: 3.29 | Přečteno: 93 | Diskuse

Karel Sýkora

Scéna z filmu Život je krásný

Italský číšník Guido přichází do velkého města. Píše se rok 1939 a Guidovu životní cestu zkříží učitelka Dora, do které se zamiluje a ožení se s ní.

20.7.2018 v 8:38 | Karma článku: 9.38 | Přečteno: 235 |

Ivana Roubová

Byla jsem na fesťáku

Znáte to, tisíce lidí, nulová hygiena. Neznáte? Taky jsem neznala. Ale už mi bylo třicet, jsem velká holka, tak jsem uznala, že jsem již zralá na to tuhle dobrodružnou výpravu podstoupit. Samozřejmě pouze se zkušeným doprovodem.

19.7.2018 v 23:34 | Karma článku: 29.12 | Přečteno: 3465 | Diskuse
Počet článků 101 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1228

Ve vydavatelství Akcent mi vyšly 4 knížky: "Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše", "Nepravidelný deník české rentiérky" a "Jsem tu na kus řeči" a nejnovější "Hana Podolská ve víru dějin'

A co mě moc těší, že občas píši fejetony do časopisu Vlasta!

 

Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci Map





Najdete na iDNES.cz