Tady a jinde

5. 07. 2015 13:47:59
Ti dva se narodili v Rakousko-Uhersku, žili v Československu a zemřeli v Čechách. Co chtěli pro sebe a pro své děti? Bylo to stejné, ale cesta byla jiná. Nikdy se nesetkali, neznali a ani jeden nezanechal svým dětem žádný majetek.

Tady:

Když mu byl jeden rok, zemřela mu matka, brzy na to odešel do války otec. Vzal si je na svůj statek, spolu s jeho čtyřmi sestrami, bratr jejich zemřelé matky. Otec se k nim už nevrátil. Vychovávala jej nejstarší sestra. Velmi brzy začal pomáhat na statku, nikdo nebral ohled na to, že je ještě dítě a dostával práce skoro takové, jako dospělý člověk. Večer padal únavou a hlady, protože mu jídlo ve vývinu nestačilo. Postupně, jak rostl, zvykal si. Toužil po vzdělání, ve škole se dobře učil. Moc se mu líbily technické obory, v městečku kde žil, byly dvě továrny se zajímavou výrobou. Hospodář rozhodl jinak, Půjde do vojenské školy, aby šel brzy z domu. Život vojenský, život krutý. Užil si dost, ale viděl kolem sebe i horší zacházení. V té době začal inklinovat k myšlenkám, které byly hodně blízké, ne-li stejné jaké propagovala komunistická strana. Musel být opatrný a diskutoval jen s lidmi, o kterých si myslel, že jej nezradí, KSČ byla vlastně v ilegalitě.

Stal se z něj důstojník, oženil se s dívkou vojenského hudebníka. Přešla druhá světová válka, docházelo k velkým politickým změnám. Vznikaly školy při zaměstnání a on mohl konečně vystudovat technický obor. Stal se členem KSČ s hlubokou vírou v její myšlenky. Své dvě narozené dcery vedl ve víře v ideálního člověka. Měly se z nich stát noví, ideální lidé, bez vady. Ani jim nenechal propíchnou uši na náušnice, podle něj to byl maloměšťácký zvyk. V padesátých letech žil v přesvědčení, že vše, co se kolem něj děje je správné, na jedné straně je strana a na druhé straně je třídní nepřítel. Obě dcery se vyvíjely samozřejmě i dle svých poznatků, nejen podle jeho ideí, ta první jím byla ovlivněna více. Druhá četla knížky, které jí přišly pod ruku a když dospěla,, což bylo v šedesátých letech, poznala, že svět není černobílý a šla svojí cestou. On sám velice dbal, aby se dostalo jeho dcerám přiměřeného vzdělání, tak jako po něm kdysi toužil sám. Starší získala vysokoškolské a mladší středoškolské vzdělání. Manželství se mu nevyvedlo, brzy se rozvedl, ale jeho kariéra strmě stoupala. Byl chytrý, stál na správné straně barikády. Splnil se jeho sen. Netrpěl nedostatkem, měl zajímavou práci, byl někdo, dokonce obdržel vyznamenání.

Zemřel sám, opuštěný i když sám se sebou spokojený.


Jinde:

Narodil se do milující a úplné rodiny na statku v malém městečku. Jeho rodina na statku sedlačila již kolikátou generaci. Všichni měli úkoly rozdělené ta, že den se odvíjel jako správně namazaný stroj. Nikdo netrpěl hlady, nikdo nikoho nepřetěžoval, Každý věděl kam patří. Byl vychováván ve víře, každou neděli chodil se svojí matkou, otcem, bratrem a babičkou do kostela. Dědeček už nemohl na nohy, zůstával na vejminku. Dobře se učil, dělal svým rodičům radost a tak když dospěl, rozhodovalo se na jakou školu půjde. Jako druhý syn nemohl počítat, že zdědí statek, s tím se počítalo pro jeho staršího bratra. Protože měl rád venkov a zvířata, rozhodl se pro veterinu. Vystudoval, stal se z něj pan doktor přes zvířátka. Oženil se s jedinou dcerou a zároveň jediným dítětem sousedního statkáře a tak všichni žili nedaleko sebe. Jemu se narodili dva chlapci, všichni byli šťastní, duha se klenula. Tohle samozřejmě lidi, kteří nemají štěstí na štěstí, těžko odpouštějí. Po městečku se trousily drby, že ten a onen z jejich rodiny s kýmsi cosi má, je nevěrný, (nevěrná), jsou zlí, protože kohosi vyhnali ze své zahrady, kde byl ten jistý na třešních, zkrátka jak to bývá. Ukápnout kapičku jedu do štěstí jiného, to je pane pocuc, ale jen tak, aby to ten postižený nevěděl, pěkně zpoza zad .

Přečkali válku bez zvláštních protivenství, docházelo k velkým politickým změnám, pociťovali to na vlastní kůži čím dál víc. Nová politická garnitura jim zvyšovala množství odvodu dávek, což nemohli splnit a tak si jednoho dne noví páni přišli pro starého majitele a hospodáře a odvedli jej k soudu, který jej odsoudil na ix let, za sabotování hospodářství. Starý pán dlouho nevydržel a zemřel. Ostatní obyvatelé statku vyhnali z domova do pohraničí, kde jim přidělili byt - pokoj kuchyň, bez vodovodu. Podobný osud stihl i jeho bratra, jenže tam zavřeli jeho. Oběma rodinám všechno ukradli, hlavně domov, ve jménu republiky. Už nikdy se do městečka nevrátili. To byla pro něj padesátá léta. Se ženou spolu prožili život tak, jak si to slíbili v kostele, že budou spolu snášet dobré i zlé. Jeho starší chlapec se nesměl ani vyučit, dostal práci u býků. Mladší pak se rozhodl odejít do města, kde jej přijali na střední průmyslovou školu. Byla totiž léta šedesátá a to už šlo. Starší syn využil situace, která nastala při příchodu “spřátelených” armád a přes Rakousko se dostal se svojí rodinou až do Ameriky.

Zemřel v kruhu rodinném, smířen se vším, jen ne s tím, že mu komunisti ukradli domov, ale hlavně ne s tím, že domov ukradli i jeho dětem.


Autor: Naďa Dubcová | neděle 5.7.2015 13:47 | karma článku: 13.25 | přečteno: 390x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 25.62 | Přečteno: 433 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 298 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 518 | Diskuse
Počet článků 119 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1176

Ve vydavatelství Akcent mi vyšly 4 knížky: "Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše", "Nepravidelný deník české rentiérky", "Jsem tu na kus řeči" a nejnovější "Hana Podolská ve víru dějin'

A pátá knížka "Láska v bačkorách" mi vyšla v nakladatelství "JaS"

 

 

 

https://nada111.wordpress.com/

akeyo akeyo@seznam akeyo.cz

Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci Map

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...