Sbohem BigBlogere
Alespoň takto podobně nám to napsala administrativa koncem roku 2016, kdy blogerům sdělila, aby si své články zazálohovali, že jejich články zmizí po roce archivování na webu.
Nejde jen o zrušení blogu, ale i o dobu ve které blogeři psali, reagovali na určité události, nebo psali o svých zážitcích, či vzpomínkách. Byli jsme takový rodinný podnik, protože nás nepsalo moc. Občas se lidi v diskusi v administraci, kam neměli přístup čtenáři "vraždili", ale i si sdělovali různé osobní věci a měli se rádi.
Na blog jsem vstoupila poměrně brzy po jeho zavedení. V té době zde kraloval pan Ross Hedvicek, se kterým byla někdy legrace, ale někdy taky lezl na nervy, ba přímo štval svojí provokací. Kdo se mu znelíbil, ten si to od něj vypil, najkonec i tehdejší píšící administrátorka Idnesu paní Naďa...tak a příjmení jsem zapomněla. Já jsem si to u něj polepila hnedlinko zkraje, když jsem se zastala jednoho mladého člověka. Od té doby jsme spolu byli na válečné stezce.
Na Lidovkách jsem poznala mnoho lidí, kteří byli bezva, ale i ukrutné sprosťáky, kteří byli administrací BB tolerováni, jen na žádost blogera byl obzvláště hutný příspěvek smazán. Někdy se v diskusích vyřizovaly účty když byl autor či diskutující někomu nesympatický, či, jak to v Česku bývá, když byl moc úspěšný. Zažila jsem na blogu i osobní tragedii, ale s tím se nedá už nic dělat...
Já jsem tehdy zkraje velmi diskusi prožívala, někdy jsem dokonce i plakala, či nemohla spát, ale zase, vynahradili mi to čtenáři, kterým se moje tvorba líbila a psali mi moc hezké, přívětiví diskuse. I já jsem se diskutovat teprve učila a někdy to nebylo moc šťastné, ba co dím, některé bych dnes s chutí smazala :-).
Na Lidovkách se v diskusi v administraci cenilo, že to byl blog bez cenzury, že každý názor i ten sprostý je názor. No... svoboda to byla tedy někdy k neunesení.
Zažila jsem tam autory, kteří zemřeli, nebo odešli ze světa vlastním přičiněním. Bylo to smutné a tak když jsem se to dozvěděla, tak jsem napsala takový malý nekrolog. Na blog jsem chodila i několikrát za den, žila jsem jím.
Zkrátka, Lidovky vymažou existenci blogerů, amatérských glosátorů doby s jejich názory. Tak už to bývá, že některé věci zůstávají jen ve vzpomínkých.
Ahoj BigBlogere, byl jsi bezva, i když jsem tě na dva roky opustila, protože ta svoboda projevu byla někdy bezbřehá, a já málo otužilá...
Naďa Dubcová
Nepamatuji se.. pamatuju...
Tak pamatuji toho už dost, ušla jsem dlouhý kus cesty, takže občas nostalgičím hlavně v tom zatracepeným listopadu...
Naďa Dubcová
O smrti, o mé smrti
Nebudu citovat klasiky, kteří jsou tištěny na parte zemřelých, ve kterých se o smrti rozumuje, budu psát o smrti, jak to s ní mám já. Je to ted příznačné téma, je po dušičkách a ve sněmovně je zákon o eutanazii. Takže...
Naďa Dubcová
Prej jako křísit dinosaura
Jedna paní povídala, jak vypadá dnešní tradiční rodina, že je to krindanáčky přežitek, taková tradiční rodina, že umírá, a že je vlastně těsně před smrtí, takže křísit ji je jako křísit dinosaura. Co já na to?
Naďa Dubcová
Jen na skok
Tak já už jdu, řekne téměř po hodině návštěva, která přišla původně na skok, protože, dle jejího tvrzení má doma téměř zkynuté těsto, ale zaběhnout musela, protože ta novina, co vám přinesla, nesnesla odkladu.
Naďa Dubcová
Byl Karel Gott náš nejlepší zpěvák? Jestli ne, tak kdo tedy?
Tato otázka proběhla v jedné diskusi pod jedním z mnoha článků psaných o Karlu Gottovi. A nejen tam, i v blogách se dala vypozorovat v modifikovaném pojetí. Co já na to?
Naďa Dubcová
Proč jsem v jedné diskusi tak vyjela
Už je to tak, nechala jsem se unést a nechala jsem hněvem cloumat svůj majestát. (Děkuji Pekařův císař). Nebylo to moc hezké, ale co už, někdy je potřeba dát průchod svým emocím a pak to někdo odnese.
Naďa Dubcová
Libuško ty to vidíš II
Všude zuří válka o klima a nikoho nezajímá, že pod Vyšehradem umírá nádraží.Tedy to co z nádraží zůstalo. Je to méně důležité než kecy o klima?
Naďa Dubcová
Vítejte v Hyde parku
Kdysi, když se u nas doma chtělo komusi naznačit, že moc žvandá, řeklo se, nojo, schází ti už jen bednička pod nohama.
Naďa Dubcová
Jděte prudit jinam
Na tomto blogu jsou jsou jen dva druhy blogerů a komentujících, tedy pokud se to bere z hlediska reakcí na texty a podle vlastního náhledu blogerů samých.
Naďa Dubcová
Patová situace na vládě bude vyřešena! Víme první!
Je to velmi jednoduché, bude to zápas století, ne-li tisíciletí... Světová média si již teď zajišťují akreditace.
Naďa Dubcová
Psychiatr do každé rodiny?
Vyslechla jsem přednášku o vlivu pohybu hladiny serotoninu na lidskou psychiku. Hladina stoupá a klesá podle nějaké chemie v těle a mají na její pohyb vliv vjemy, které působí na člověka, tedy emoce, prožitky.
Naďa Dubcová
Jeden veselý pán a co mám v obýváku
Psaní o mně versus lidi a o skoro gendrově vyváženém zařízení obýváku, s použitím oslího můstku a to já ráda.
Naďa Dubcová
Domov duchodců, ve kterém bych chtěla bydlet
Domovy důchodců mají všelijaké pověsti, tento domov vedou dva muži, kteří mají ty geronty rádi. Umí to s nimi...
Naďa Dubcová
Dobrý den pane Nový, dobrý den pane Nový, zdravím manžele Nových
Píše se rok 2025, už tady nejspíš nebudu, nebo budu kamaradit s pani Demencí, ale představit si to můžu, no né?
Naďa Dubcová
Kdy je nejlépe z diskusí na blogu okamžitě prchat
Mnohdy je diskuse na blogu výživnější, než obsah článku, takže se stává, že v průběhu diskuse se úplně změní téma. Kdy prchat...
Naďa Dubcová
Ještě k panu Kulínskému
Jeho kauza se začala ohřívat v momentě, kdy opustil tento svět. Začal s tim Blesk a myslím, že stale pokračuje, ani nevim. Ten člověk se provinil, dostal trest, ktery si odpykal
Naďa Dubcová
Tři muži ve člunu, aneb Zákopová válka
Patová situace trvá již dlouhou dobu a nikdo neví kdy jí bude konec. Někde jsem četla, žepolitika je o dohodě, kompromisu. Co když ale není možná?
Naďa Dubcová
Můj rozum přestal pracovat po přečtení článku na Novinkách
Kauza H system se vleče už asi 10 let, byť jí byl udělen generální pardon, nebo-li amnestie. Jeden žasne, někdo někomu něco ukradne, zpronevěří a okradeným zbydou oči pro pláč, tak akorát. Nejsem soudce, ani advokát, ale
Naďa Dubcová
Vy, vy muži...
Jednoho dne, ať chcete nebo nechcete, stane se z vás vdova. To už máte ale stara kolena, na ktere se vám nechce klekat a modlit se, kór když je člověk ateista.
Naďa Dubcová
Pan Ladislav Vinš už nic nenafotí...
Odešel včera v noci v nemocnici v Prachaticích, v 82 letech. Jsem ráda, že jsem se s ním mohla rozloučit...,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1189x
A pátá knížka "Láska v bačkorách" mi vyšla v nakladatelství "JaS"